This investigation examined the motivational structures of 26 patients diagnosed with alcoholism in comparison to 30 demographically similar technical university students. Responding to the Motivational Structure Questionnaire, the clinical group listed 40% fewer goals, responded as if they needed richer incentives to form strong commitments to goal striving, displayed marginally less average commitment to their goals, and, after other variables were partialled out, expressed less ability to influence the course of goal attainment. There were no differences in their scores on over-all subjective probability of success, the time frame for goal attainment, and their relative scores on anticipated positive and negative emotions and ambivalence. The results suggest group differences in the effects of brain-reward mechanisms.

Teachers’ understanding of formative assessment is quite essential for its implementation in everyday classroom practices [Heritage, M. (2007). Formative assessment: What do teachers need to know and do? Phi Delta Kappan, 89(2), 140–145]. This study investigates the development of teachers’ perspective on formative peer assessment when it is newly introduced into their teaching. A group of 18 science teachers participated in design-based research project in which they developed and enacted inquiry-based teaching units with embedded formative peer assessment instances. Teachers’ perspective on formative peer assessment was captured by means of group discussions and reporting tool at different stages of the project (before teaching the experimental units, after having taught the units and 20 months after that). Data were analysed by thematic analysis. The findings show that immersing teachers into this relatively new method, formative peer assessment, especially when they are co-investigating their own practice (in research project), may have significant impact on their conceptualisation and implementation of formative assessment in general.

Přehledová studie mapuje aktuální vývojové tendence v didaktice. V první části jsou vymezeny pojmy obecná didaktika, mezioborová didaktika, oborová a předmětová didaktika. V návaznosti na to jsou představeny nejvýraznější didaktické tradice a koncepce rozvíjené v různých kulturních oblastech (německé, skandinávské, frankofonní, angloamerické a dalších). V dalším kroku jsou rozebírány dva podstatné impulsy, které přispěly k emancipaci a rozvoji oborových didaktik – impuls profesionalizační a impuls kurikulární. V další části studie je pozornost zaostřena na didaktiky přírodovědných předmětů. Jsou tematizovány trendy v didaktice přírodních věd a zdroje inspirace z jiných oborových didaktik. V závěru studie jsou rozebírány perspektivy dalšího vývoje didaktiky, resp. oborových didaktik v České republice. Kritická analýza vývojových tendencí v celkovém pohledu naznačuje, že didaktika je na vzestupu, a to přinejmenším v kontinentální Evropě, kde má úctyhodnou tradici a vysokou společenskou závažnost.

The article presents research evidence on psychological impacts of the COVID-19 pandemic on the economically active Czech population aged 18–64 (n = 1603; 365 men and 1238 women) within a one year perspective. The aim is to describe the differences in the reported mental health indicators (anxiety, depression, and distress) for women and men in the four age groups, two groups with different working statuses (continuation of work/interrupted working status), and between two phases of the epidemic (March to May 2020 and September 2020 to February 2021). The results point to elevated scores of negative mental health indicators (anxiety, depression, and distress) in different subgroups. More negative experiences in a pandemic situation were found, especially in groups of women, people under the age of 35, and among people with interrupted working status. The results also indicate a deterioration of symptoms over time during the epidemic.

Badatelsky orientovaná výuka a formativní hodnocení jsou představiteli moderních metod a postupů ve výuce. Aby mohly být smysluplně a efektivně používány, je nutné vytvořit příležitosti k tomu, aby se s nimi učitelé seznamovali, promýšleli je a propojovali je s cíli a obsahy výuky. Tento text si klade za cíl představit online multimediální vzdělávací prostředí Hyperspace, které formou videozáznamů, textových a obrázkových popisů výuky představuje badatelsky orientovanou výuku a formativní hodnocení, a vede uživatele k jejich reflexi. Cílovou skupinou pro toto prostředí jsou (budoucí) učitelé i vzdělavatelé učitelů. Text nejprve představuje teoretická východiska, na kterých je prostředí postaveno, poté jeho design a vývoj. Detailně jsou popsány jednotlivé komponenty i možnosti práce s Hyperspace pro různé cílové skupiny. Na závěr jsou diskutovány výzvy pro budoucí rozvoj Hyperspace. Text je určen především vzdělavatelům učitelů, kteří chtějí využívat multimediální prostředí pro podporu (budoucích) učitelů.