This paper discusses the impact of the COVID-19 pandemic on air pollution. Many urban inhabitants were confined to their homes during the lockdown. This had an impact air pollution, due to a reduction the number of vehicles being operated in cities. People also limited the number of visits to shopping centers; additionally, sports venues were closed and cultural events cancelled. The COVID-19 pandemic therefore had a positive impact on air pollution. Several studies from around the world confirm this. The research presented here is based on hourly measurements of PM₁₀ and NO₂ concentrations measured in background ambient air at a specific intersection located in Uherske Hradiste, Czech Republic. The aim of the paper is to confirm or exclude the hypothesis that the measured concentrations of PM₁₀ and NO₂ pollutants were lower during 2020 than in 2019, when states of emergency related to the COVID-19 pandemic were declared. The data were aggregated into monthly subsets and statistically analyzed. The data was graphically visualized and evaluated by means of exploratory data analysis. To compare the pollution levels in individual months, a parametric statistical analysis (two-sample t-test) was used. A statistically significant reduction was observed in the measured concentrations in 2020 compared to 2019 during periods when states of emergency were declared.

Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis, the scientific journal of the Mendel University in Brno, Czech Republic

The article is focused on identification of outlier measurements in environmental data which may significantly affect the future results of the analysis and interpretation of results. For this reason, their identification forms an integral part of data analysis. The aim of this article is to perform statistical analysis that automatically identifies segments of outlier measurements. The results were demonstrated on real concentration data. The methodological procedure was used to evaluate particulate matter of the PM10 fraction size from two monitoring stations located in Brno, Czech Republic.

Článek je věnovaný problematice záchranných a likvidačních prací složek integrovaného záchranného systému při reálné dopravní nehodě bez přítomnosti nebezpečných látek. V dnešní době se stále častěji setkáváme s mimořádnými událostmi různého charakteru, kdy významnou část zahrnují právě dopravní nehody. Teoretické i praktické poznatky ukazují, že zajištění požadované úrovně spolupráce záchranných složek může přispět ke snížení ztrát na lidských životech a snížení poškození zdraví účastníků zasažených mimořádnou událostí. Cílem článku je simulace společného zásahu složek integrovaného záchranného systému při reálné dopravní nehodě. K dosažení uvedeného cíle je použita síťová analýza, konkrétně metoda kritické cesty, která představuje sled vzájemně závislých činností s nejmenší časovou rezervou. Získané výsledky demonstrují jednu z možných variant optimalizace zkoumané činnosti složek integrovaného záchranného systému při řešení dopravní nehody.