Metacognitive knowledge and mathematical intelligence were tested in a group of 280 pupils of grade 7 age 12–13 years in the Czech Republic. Metacognitive knowledge was tested by the tool MAESTRA5-6+. Mathematical intelligence is understood as an important criterion of a learner’s ability to solve mathematical problems and defined as the specific sensitivity to the six particular phenomena: causality, patterns, existence and uniqueness of solution, geometric imagination, functional thinking, and perception of infinity. The main objective of the research is to explore relationships and links between metacognitive knowledge and mathematical intelligence of the learners and discover the scope of impacts of their metacognitive knowledge on the school success rate. Based on the collected answers and nearly zero correlation (r = 0.016) between the researched domains, a two-dimensional model considering the correlations between metacognitive knowledge and mathematical intelligence was designed. The developed model enables to describe an impact of the domains on the learner’s school performance within the selected school subjects, and concurrently, it emphasizes their importance within the educational practice as such.

Příspěvek popisuje experiment, který byl součástí dlouhodobého výzkumu Rozvíjení kultury řešení matematických problémů ve školské praxi. Experiment byl proveden na vzorku celkem 584 respondentů ve věku 11–17 let a mapuje vývoj ve volbě řešitelských strategií matematických úloh u různých věkových skupin žáků. Žákům 6. a 8. ročníku základní školy, I. a III. ročníku střední školy byly předloženy tři úlohy, které se dají efektivně řešit pomocí heuristických strategií. Kromě úspěšnosti řešení úloh byla věnována pozornost také způsobu jejich řešení. Výsledkem experimentu je zjištění, že existují heuristické strategie, které žáci použili při řešení úloh i přesto, že s nimi ve výuce nebyli seznámeni. U některých z nich se jejich výskyt nemění v závislosti na věku.