The recording, reporting, and use of data on school attendance and absence (DSAA) play a crucial role in understanding attendance and addressing absence in educational systems worldwide. However, a comprehensive grasp of the diverse approaches adopted across and within different countries has remained elusive. To address this knowledge gap, the International Network for School Attendance (INSA) facilitated this special issue providing an in-depth investigation into DSAA practices in 13 countries. This opening paper serves two purposes. First, it lays the conceptual groundwork for readers before they delve into the recording, reporting, and use of DSAA in different countries. Second, it presents key insights that emerge from the diverse array of contributions and a discussion of challenges and opportunities for the field. These include the substantial inconsistencies within and across countries; the pressing need for standardised best practices for recording, reporting, and using data; and the importance of embracing technological advancements to enhance the use of data. We envisage that the collective effort of the 40 authors involved in this special issue will enrich knowledge, enhance collaboration, and create real-world impact by enabling interested parties to develop, use, and evaluate data-driven strategies related to attendance and absence. By working together to address challenges and seize opportunities related to DSAA, we help young people access the education they rightfully deserve.

Již více výzkumů konstatovalo, že kurikulární reforma českého školství nedosáhla očekávaných cílů, o příčině však nepanuje shoda. V našem příspěvku popisujeme mechanismus problematické implementace reformy v jedné základní škole a vliv různých aktérů a úrovní systému na školu. Nejprve je představena metoda analýzy kongruence jako nástroj pro propojování dat a teoretického rámce v případové studii. Následně jsou načrtnuty dvě různé teorie změny. Empirická část příspěvku popisuje proces změny školy v průběhu více než pěti let. Důraz je kladen na interakci mezi vnitřními vývojovými procesy ve škole a vnějšími vlivy přicházejícími z vyšších úrovní vzdělávacího systému. Metodou kvalitativní případové studie byla longitudinálně sledována základní škola, která se na počátku výzkumu nacházela v kritické situaci. Analyzovanými daty jsou především rozhovory s vedením, učiteli a žáky, školy, pozorování vyučovacích hodin a dokumenty školy. Škola ve sledovaném období projevila značnou vnitřní kapacitu ke změně, avšak současně vykazuje velkou skepsi k národní reformě a implementuje ji pouze formálně. Vize rozvoje školy je formulována velmi odlišně od diskurzu reformy. Pro vysvětlení dosavadní implementace reformy se teoretické rámce, jež předpokládají složitou síť aktérů a zájmů určujících výsledek reformy, jeví vhodnější než názory, které vidí hlavní problém v učitelích.

Článek upozorňuje na efekty vysoké úrovně autonomie při současné nízké odpovědnosti za výsledky v případě českých základních škol. Jsou načrtnuty základní principy akontability jako klíčového pojmu současné vzdělávací politiky a stručně je popsán použitý výzkumný plán. Pak jsou představena data ilustrující efekty volby školy, autonomie školy v oblasti alokace zdrojů a kurikulární decentralizace. V diskusi je mj. zmíněn problém časové škály pro hodnocení efektů reformy a otevřena otázka potřeby nového přístupu k autonomii a akontabilitě škol. Po dobu více než pěti let sledujeme za použití převážně kvalitativních longitudinálních postupů vývoj pěti českých plně organizovaných základních škol. Výsledky naznačují, že některé efekty, považované za negativní a připisované plošnému testování a na něj navázaným politikám, lze překvapivě pozorovat ve zkoumaných školách, ačkoli v český vzdělávací systém řadu prvků akontability nezavedl. Současná bohatá literatura o rizicích spojených s plošným testováním by si zasloužila doplnění o studie rizik a negativních efektů projevujících se tam, kde výsledky žáků nejsou systematicky sledovány a využívány.

Most of the literature on student between-track mobility or school choice examines decision making in comprehensive systems or in tracked general education schools. In this article we present data on inter-school mobility (transfers) of upper secondary students in a differentiated educational system with academic, professional and vocational tiers and with a complex scheme of programmes and qualifications. This study is based on administrative microdata from the Czech school register merged with databases containing geographical information. We performed an explorative analysis of 4,533 events of school change with focus on the spatial aspects of VET student transfers. The preliminary results confirm the usefulness of this approach in studying the role school distance plays in programme and school choice.