This paper deals with solid lubricants for the wheel–rail interface; the topic is viewed from two different but complementary perspectives. By means of simulations, the potential contribution of these lubricants, applied for purposes of wheel flange lubrication on curved tracks, to the reduction in the wheel–rail wear level is estimated. Further, the relationship between frictional work in wheel–rail contact and guiding forces is investigated. The aim of this paper is to contribute to the knowledge of a physical basis for this relationship and to help understand the capability of these quantities to quantify the damaging effects of running vehicles on curved tracks. The mechanism of the observed increase in quasi-static guiding force on the leading wheel with lubricated wheel flanges is described in detail, using different quantities characterizing the steady running of a vehicle through a curve. The limitation of the contribution of wheel flange lubrication to the reduction in total frictional power on all wheels of the vehicle is also explained. In the second part, attention is paid to a practical assessment of the performance of solid lubricant samples using the testing methodology of the European standards EN 15427-2-1 and EN 16028. The aim of this part of the paper is to summarize the authors’ experience with twin-disc machine measurements, showing imperfections in the standardized testing methodology, as well as the significantly different performance of various solid lubricant samples, which is influenced by many factors. Based on their experience, further research on solid lubricant performance using wheel–rail roller rigs is outlined.

Tento příspěvek je věnován vybraným problémům interakce železničního vozidla a koleje v obloucích malých poloměrů, které jsou na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice aktuálně řešeny v rámci závěrečných prací studentů. V první části je pozornost věnována účinkům různých koncepcí pojezdu šestinápravové lokomotivy na kolej, a to s ohledem na příčné silové působení a opotřebení; analyzována je v této souvislosti i švýcarská metodika kvantifikace poškozujících účinků jízdy vozidla na kolej. Ve své druhé části se pak tento příspěvek zabývá zejména dovoleným převýšením a strmostí vzestupnic v obloucích malých poloměrů. Pozornost je věnována omezujícím faktorům a jejich vlivům na dosažitelnou traťovou rychlost.

Monitoring stavu jízdní plochy kol kolejových vozidel je důležitý nejen pro bezpečný provoz vozidla, ale také z důvodu redukce emisí hluku a vibrací při jízdě vozidla. Poruchový stav kola však nelze zjistit statickou prohlídkou vozidla, ale pouze hodnocením dynamické odezvy za jízdy, která je výsledkem interakce vozidla a koleje. Článek prezentuje výsledky simulace dynamické odezvy pomocí dvou typů zjednodušených modelů a porovnání s daty měřenými v reálném provozu.