11 March 2024 in Journal of Computer Assisted Learning
Background: The emergence of Generative Artificial Intelligence has brought a number of ethical and practical issues to higher education. Solid experimental evidence is yet inadequate to set the functional rules for the new technology.Objectives: The objective of this study is to analyse the experience of undergraduate students’ interaction with ChatGPT and contribute to identifying the problems arising from the widespread use of artificial intelligence.Methods: Junior university students (N = 25) were assigned the task of working on their seminar essays with the aid of ChatGPT. Most students were novices with this tool (the study was conducted in the spring of 2023). Their essays were analysed qualitatively, according to the principles of the general inductive approach.Results and Conclusions: The initial attitudes towards artificial intelligence were almost equally distributed from enthusiastic to indifferent and cautious, with one student refusing to interact with the chatbot on ideological grounds. After the first experience, most of the students declared themselves adopters of the new technology. We have found some evidence for enhancing critical thinking competence when using ChatGPT, as well as examples of unquestioned reliance on its outputs. The tendency to personification of the chatbot was apparent in the students' essays.Implications: The findings show how easily the students embrace artificial intelligence and suggest a failure of any attempts for its strict regulation. This, on the other hand, underlines the need for emphasis on personal and research‐oriented approaches in teaching and learning.
10 March 2025 in Envigogika
Článek se zabývá postoji žáků základních a středních škol k praseti divokému (Sus scrofa), druhu, který je v české krajině běžně rozšířený, ale zároveň společensky kontroverzní. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak žáci tento druh vnímají, jaké s ním mají znalosti a jak jejich postoje ovlivňuje strach, zájem o přírodu a obliba přírodopisu. Dotazníkové šetření realizované v roce 2024 zahrnovalo 1172 respondentů z různých typů škol. Data byla analyzována pomocí korelační analýzy, ANOVA a lineární regrese. Výsledky ukazují, že postoj k praseti divokému je významně ovlivněn mírou strachu a osobním zájmem, zatímco znalosti hrají spíše vedlejší roli. Zjištění potvrzují, že environmentální výchova by měla pracovat nejen s faktickými informacemi, ale i s emocemi, zkušeností a hodnotami žáků. Studie je v souladu s požadavky RVP ZV (2025), které kladou důraz na formování postojů k přírodě a podporu aktivního občanství v environmentálních otázkách.
21 February 2022 in Envigogika
V posledních letech se stále častěji setkáváme s reintrodukčními snahami nebo samovolnými návraty živočišných druhů do míst, ze kterých byly postupně vytlačováni, až došlo k jejich úplnému vyhubení. Takovémuto reintrodukčnímu procesu a efektivní pomoci při samovolných návratech předchází řada politických a vědeckých příprav, jednou z nichž je výzkum veřejného myšlení. V případě této studie se jedná o výzkum postojů žáků různých typů škol k vybranému druhu, tedy losu evropskému (Alces alces), a hledání faktorů, které tyto postoje mohou ovlivňovat. K tomuto účelu jsme zvolili formu dotazníkového šetření s následným vyhodnocením v programu MS Excel, Statistica 12 a Jamovi. Na základě čehož zde ukazujeme, že postoje žáků se mění v závislosti na jejich znalostech o losu evropském a také se strachem z tohoto druhu.
10 March 2025 in Envigogika
Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestli je rozdíl v postoji k managementu nepůvodních druhů obratlovců v závislosti na tom, zda respondenti obdrží stručné informace o živočichovi a jeho vlivu na prostředí a člověka, či informace neobdrží. Dalším cílem bylo prozkoumat, jestli respondenti poznají vybrané nepůvodní druhy a jestli různé faktory, jako jsou věk, pohlaví, zájem o přírodopis nebo navštěvovaný ročník hrají v úspěšnosti rozpoznávání těchto druhů nějakou roli. Průzkumu se zúčastnilo celkem 372 žáků 2. stupně z 10 různých škol. Výsledky ukázaly, že znalost nepůvodních druhů je značně omezená a není nijak ovlivněna tím, do kterého ročníku školy žáci chodí. Názory na vhodný management populací nepůvodních druhů byly u 13 z 15 druhů ovlivněny tím, jestli byly respondentům poskytnuty informace o vlivu daného druhu na prostředí a člověka.